1959

- Jiří Suchý a Jiří Šlitr zakládají divadlo Semafor (zkratka SEdm MAlých FOrem)
- 30. října první premiéra hry Člověk z půdy, kde v hlavní roli alternovali hostující Miroslav Horníček  a Miloš Kopecký (později František Filipovský), prakticky přes noc vzniká hudební a divadlení fenomén, o hudební doprovod se stará Orchestr Ferdinanda Havlíka
- členy divadla jsou vedle Jiřího Suchého např. Waldemar Matuška, Karel Štědrý, Pavlína Filipovská, sestry Poslušné nebo Václav Štekl, Jiří Šlitr zůstává externím členem a skládá drtivou většinu hudebního materiálu

 pokladna Semaforu, foto: Ivan Englich

1960

- vznikají první nahrávky semaforských hitů jako Pramínek vlasů, Včera neděle byla, Léta dozrávání ("Obnošená vesta"), Malé kotě, Hluboká vráska, Marnivá sestřenice, Sluníčko, Klokočí nebo Dítě školou povinné
- premiéra představení Zuzana je sama doma, Taková ztráta krve, Ladislav Smoljak režíroval úpravu Aškenazyho Ukradeného měsíce, Jan Švankmajer uvedl Škrobené hlavy
- členem divadla se stala Eva Pilarová

 obal vývozního LP

1961

- další série semaforských hitů na deskách jako Takový je život (Potkal potkan potkana), Píseň o rose, Co je to láska ("Kočka není pes"), Ach, ta láska nebeská, Kočka na okně, Písnička pro Zuzanu, Árie měsíce nebo Sup a žlůva
- premiéra Papírového blues Juraje Herze a Jiřího Suchého, také Švankmajerova Fausta a pásma Zuzana je zase sama doma

Šest žen, foto: Ivan Englich

1962

- další hity jako Mister Rock and Mister Roll, Černá Jessie, Kaňonem takhle k večeru, Tak jak ten Adam, Chybí mi ta jistota, Škrhola Koupil jsem si knot, Vyvěste fangle, Modré punčochy, Tulipán nebo vánoční Purpura
- odchází Matuška, Pilarová a Štědrý, přicházejí nové tváře - Hana Hegerová, Jiří Jelínek nebo Jana Malknechtová
- premiéry her Šest žen a Jonáš a tingl tangl, ve druhé zmíněné poprvé na podium vstoupí Jiří Šlitr jako herec

Jonáš a tingl tangl, foto: Ivan Englich

1963

- z kavárny Vltava přicházejí mužské posily Karel Gott a Milan Drobný, členy divadla jsou i Věra Křesadlová, Pavel Sedláček, Eva Olmerová nebo Lilka Ročáková
- vznikají nahrávky Klementajn, Tu krásu nelze popsat slovy, Zlá neděle, Motýl, Zdvořilý Woody, Z mého života, Život je pes, Oči sněhem zaváté
- premiéra Zuzana není pro nikoho doma, rock and rollového pásma se začínajícím Olympicem Ondráš podotýká, Suchý a Šlitr se objeví jako dvojice ve filmu Bylo nás deset

 Zuzana není pro nikoho doma, foto: Ivan Englich

1964

- Jiří Suchý točí své první "sólové" LP Písničky, na albu vyšly také živě natočené písničky ze hry Zuzana není pro nikoho doma, pro desky Supraphonu se točí hity Honky Tonky Blues, Barvy Laky, V kašně, Buď mi věrná, moje milá
- premiéru má film Konkurs Miloše Formana natočený při skutečném konkursu do divadla, dále pásmo Recital 64
- vyšla první kniha semaforských písňových textů nazvaná Klokočí i libret her nazvaná Semafor - Hry
- vrací se Eva Pilarová, Matuška se Štědrým, členové Rokoka i Semaforu točí společně film Kdyby tisíc klarinetů, do divadla přichází i neznámá Naďa Urbánková

 Recital 64, foto: Ivan Englich

 1965

- premiéra filmu Kdyby tisíc klarinetů, ke které vycházejí desky s hity jako Tereza, Dotýkat se hvězd, Babetta, Spím, Choď po špičkách, Kapitáne, kam s tou lodí nebo Glory
- Semafor poprvé narazí na nezájem diváků se Suchého surrealistickou Sektou, premiéru má i mimořádně úspěšná jazzová opera Dobře placená procházka (Nevyplacený blues, Ty jsi švarná, Haleluja, Proč je to tak...), Gott s Pilarovou mají vlastní recital, vzniká i čtvrtá Zuzana - Zuzana je všude jako doma
- přichází posily Jaromír Mayer nebo René Gabzdyl, část souboru odejde do nově založeného divadla Apolo (Gott, Kahovcová, Štaidl, Přenosilová, Filipovská), divadlo opustili také Jelínek s Malknechtovou
- vyšla knížka s texty písní nazvaná Motýl
- natáčí se hity jako Golem, Krajina posedlá tmou, Labutí píseň, Blues o stabilitě, Krokodýl, Písnička pro kočku, Modré džínsy nebo Slunce zhaslo dojetím

 Kdyby 1000 klarinetů, foto: M. Mirvald

1966

- premiéry Benefice (Toulaví zpěváci, Kamarádi, Kdo ví..., Tulák, Máme rádi zvířata, Na rezavým dvojplošníku...) a Ďábel z Vinohrad (Co jsem měl dnes k obědu, Slavná obhajoba, Ďábel z Vinohrad,Tři tety...), dále Recitálu H+H (pořadu Hany Hegerové s komentáři M. Horníčka),  Horníček zde navíc uvedu svou hru Pokušitel
- novou posilou je Zuzana Burianová a také malé holčičky Magda Křížková a Lenka Hartlová
- členové Semaforu  se účastní Srazu spřízněných duší v Lucerně, kde vystoupí i Jan Werich a M. Horníček

 Jiří Šlitr, foto: Ivan Englich

 1967

- oficiálně vzniká Klub spřízněných duší při divadle Semafor, pozdější Jonáš klub
- když Jiří Šlitr odjel do zahraničí, Suchý do divadla pro volné večery pozval Jiřího Grossmanna a Miloslava Šimka, naopak na čas odejde Ferdinand Havlík
- natáčí se deska Vánoční pohlednice, premiéra hry Tak co, pane barone (Ukrejvám rozpaky, Modrý tričko, Plakala panna plakala..), Besídka zvláštní školy a Návštěvní den I, novými členy divadla se stali Miki Volek nebo Josef Laufer

M. Voborníková, J. Šlitr a N. Urbánková, foto: Ivan Englich

 1968

- Eva Olmerová přes někdejší zákaz dostává už tentokrát větší prostor (uvádí vlastní recital)
- premiéra Poslední štace, novými členy divadla se stali Miluška Voborníková a Luděk Nekuda, vychází knižní soubor textů knížka Pro kočku a Besídka zvláštní školy Šimka a Grossmanna (s ilustracemi Šlitra a předmluvou Suchého), premiéru má film Zločin v šantánu, Šimek s Grossmannem uvádí Besídku v rašeliništi, Večer pro otrlé aneb Pět Pupáků a Návštěvní den II
- invaze vojsk Varšavské smlouvy, Semafor nasadí politicky aktualizovaného Ďábla z Vinohrad

Poslední štace, foto: Ivan Englich

1969

- speciální TV vysílání Matesa s herci a písničkami Semaforu
- premiéra hry Jonáš a dr. Matrace (Jo, to jsem ještě žil, Margareta, Mississippi, Kubistický portét, Člověk to zní hrdě) s neskrývanými narážkami na politickou situaci
- posilou Semaforu se stala Petra Černocká
- vrací se Ferdinand Havlík a Pavel Sedláček (odchází M. Drobný nebo L. Nekuda), 26. prosince tragicky umírá Jiří Šlitr (příčinou byl unikající plyn z trouby, kterou si přitápěl ve svém ateliéru)

Jiří Grossmann a Jiří Suchý, foto: Ivan Englich

1970

- Ferdinand Havlík, který už dříve aranžoval drtivou většinu Šlitrových písní, se stává dvorním hudebním skladatelem Semaforu, novou členkou divadla se stala vítězkyně celostátní pěvecké soutěže Talent 70 Jitka Molavcová
- premiéry Básníci a sedláci / Revizor v šantánu, Ten pes je váš?, Recital Hany Hegerové, Šimek s Grossmannem uvedli hry Návštěvní den III a Othello odpadá aneb večer u kulečníku

 Jonáš a dr. Matrace, foto: Ivan Englich

1971

- vychází na dlouho poslední kniha semaforských písňových textů Suchého Růže růžová, Suchý neodvolá podpis pod Vaculíkovým textem 2000 slov, pročež do budoucna nesmí do TV ani rozhlasu
- premiéru mají Čarodějky, Šimek s Grossmannem připravili Besídku divadelní aneb Staříček Hamuša ožil a další Návštěvní den
- v prosinci umírá Jiří Grossmann (příčinou úmrtí byla rakovina lymfatických uzlin)

1972

- premiéru má nejúspěšnější hra historie divadla Kytice, dále Zuzana v lázni, Miloslav Šimek připravil pásmo Zavěste, prosím, volá Semafor
- nové posily Semaforu vyrostly na rockovějším podhoubí: C&K Vocal, Petr Novák, Michal Prokop, Petra Janů, Hana Zagorová nebo Karel Černoch, výrazněji se začal prosazovat i Jiří Datel Novotný, doslova přes noc začne v Kytici zářit nová komická hvězda - Josef Dvořák

 J. Suchý v šatně,foto: Ivan Englich

1973

- Petr Novák na desku nazpívá semaforskou Dívenku z duhy a vyhraje s ní hlasování odborníků časopisu Melodie o nejlepší singl měsíce, Suchý nazpívá na singly médii ignorované písně Altánek a Tam, kde známe každej kámen

 Petr Novák v Semaforu, foto: Ivan Englich

1974

- premiéru má Elektrická puma, herecký koncert tria Dvořák - Molavcová - Suchý, M. Šimek s Luďkem Sobotou uvedli hry Jemný mrav a Třetí nejlepší představení na světě aneb Zázrak
- Supraphon na mnoho let naposledy zareagoval na aktuální semaforský úspěch a vydal třídeskový set s Kyticí

1975

- premiéra "jonášovské" hry Sladký život blázna Vincka, koncertu Ozvěny music hallu, M. Šimek s L. Sobotou připravili Návštěvní den VI
- v Suchého skupině se objevují nové tváře - Dagmar Patrasová, Bára Štěpánová nebo malá Lucianna Krecarová, později úspěšná Anna K.

foto: Ivan Englich

1976

- Šimek se Sobotou uvedli Robinson Kreutznauer potom a Šípková Růženka napřed, Josef Dvořák se rozešel umělecky i názorově s J. Suchým, proti vůli Suchého si v Semaforu založil vlastní skupinu a uvedl své první samostatné představení Má hlava je včelín

 Kytice, foto: Ivan Englich

1977

- premiéra upraveného představení Člověk z půdy, tentokrát pro malé (i velké) diváky, dále Smutek bláznivých panen (kde měl hrát i Jan Werich, ale zdravotní stav mu to už nedovolil, zároveň jde o první hlavní roli Jitky Molavcové), Šimek se Sobotou a Petrem Nárožným připravili Dva pestré týdny v oblastním muzeu, zároveň Jiří Suchý s několika herci jezdí po republice se vzpomínkovým pásmem na J. Šlitra Hospoda u zelenýho klimpru (režíroval ho někdejší šéf Rokoka Darek Vostřel)
- méně cenzurou zatížené vydavatelství Panton na trh dostane nové gramofonové album Písničky a povídání ze Semaforu
- po zásahu vlivné dramaturgyně Dariny Kubové se Suchý s Molavcovou mohli výjimečně objevit na natáčení televizního Silvestru

 foto: Ivan Englich

1978

- Supraphon překvapivě zareaguje na blíží se dvacetileté výročí Semaforu a vyjde trojdesková řada Divadlo Semafor 59-69, výběr je ale cenzurou řádně ošetřen (např. z písně Toulaví zpěváci musí zmizet verše "Náš cíl je vzdálený za modrým obzorem, krásný a schválený Národním výborem") 
- premiéra hry Celaskon a cyankali Šimka a Soboty

 J. Molavcová, J. Dvořák, J. Suchý, Z. Burianová, foto: Ivan Englich

 1979

- proběhne velké setkání fanoušků Semaforu k jeho dvacetinám, ze kterého se zachová i zvukový záznam (mezi hosty jsou M. Kopecký, E. Pilarová, Vl. Svitáček, N. Urbánková, Vl. Mišík, M. Horníček, P. Filipovská, M. Drobný, Vodňanský a Skoumal, C&K Vocal, J. Dědeček. M. Elefteriadu, V. a V. Sodomovi ad.)
- novým členem divadla se stal Ivan Podobský
- J. Dvořák uvede Třešňovou alej, Miroslav Horníček se vrátil do Semaforu se hrou Dva muži někde, kterou napsal pro Pavla Bobka a sebe

 Jitka Molavcová v 70.letech, foto: Ivan Englich

 1980

- po mnoha zásazích cenzury Jiří Suchý obnovuje "neškodné" představení Kdyby tisíc klarinetů, kompromis mezi někdejším filmem a starým představením pro Divadlo Na Zábradlí, proběhne premiéra i dalšího Návštěvního dne (již VII.) Šimka a Soboty

Kdyby tisíc klarinetů

 1981

 - J. Dvořák uvádí úspěšnou hru S Pydlou v zádech
- Jonáš klub vydá vlastním nákladem knížku Orchestrion z ráje I, Suchého texty z první poloviny 70. let

1982

 - premiéra úspěšné hry Dr. Johann Faust, Praha II, Karlovo náměstí 40, také amerického muzikálu Každý má svého Leona, malé opery Planeta s tiše fialovou září, Luděk Sobota uváděl Náměsíčnou sonátu
- Jonáš klub vydá vlastním nákladem knížku Orchestrion z ráje II, Suchého texty z druhé poloviny 70. let

 Faust, foto: O. Dlabola

 1983

- Semafor připraví zájezdové detektivní představení v režii Evalda Schorma Případ Eleanora

1984

- Miloslav Šimek s doktorem Miroslavem Plzákem napsali hru, kterou uvedli pod názvem Záviš kontra Březinová, J. Dvořák zkusil na jeviště převést Hrabalovy Taneční hodiny pro starší a pokročilé
- zvláštním představením je Suchého a Štepkova Nevesta predaná Kubovi, federálny insitný muzikálik, který Semafor nazkouší s Radošínským naivním divadlem

Semafor v pasáži Alfa

1985

- slavný návrat kabaretiéra Jonáše (a zrození Melicharové) ve hře Jonáš dejme tomu v úterý
- Panton prosadí vydání vzpomínkového alba na Jiřího Šlitra s nově nahranými písničkami a starými scénkami z divadla Písničky a povídání ze Semaforu 2

Návrat Jonáše a zrození Melicharové

1986

- premiéra hry Na Poříčí dítě křičí, M. Šimek a Jiří Krampol navázali na "grossmannovské besídky" a uvedli Besídku bývalých žáků zvláštní školy
- Jiří Suchý může po delší době vydat knihu pojmenovanou Knížka, aneb Co mě jen tak napadlo, po letech také smí natočit film - Jonáš a Melicharová v režii Vladimíra Síse
- členy Semaforu se stali Václa Kopta a Tomáš Trapl
- ve Finsku vyjdou na MC kazetě finsky nazpívané písničky z tamního provedení semaforského Fausta
- po dlouhé nemoci zemřela Běla Suchá, manželka J. Suchého, autorka mnoha semaforských výprav, kostýmů i grafických návrhů

J. Suchý, Václav Kopta a J. Molavcová

1987

- uvolňování poměrů umožní vydání dalších dvou knih - Kolik očí má den, novějších Suchého básní a textů, dále i knižního libreta Nevesta predaná Kubovi, vychází i nové desky, retrospektivní trojalbum Divadlo Semafor 1970-85, reedice alba Ďábel z Vinohrad a Evergreeny ze Semaforu 1, Panton vydá na audiokazetě sesbírané semaforské nahrávky z posledních let (které vyšly jen na singlech) a pojmenuje jej opět Písničky ze Semaforu, Suchého Semafor může také po delší době vyjet za hranice země, premiéru má za tím účelem napsaná hra Vetešník (Finsko)

Vetešník

1988

- stálou členkou divadla se stala Olina Patková
- premiéra Dvořákovy commedie dell' arte Nechte toho pánové, Šimek s Krampolem připravili Nešlo odolat aneb Besídka mimořádná, zahradní

podzim 1989

1989

- třicetiny Semaforu
- Jiří Suchý a Ferdinand Havlík napsali a uvedli Výhybku v hlavní roli s Tomášem Traplem
- Spolek českých bibliofilů vydá knížečku s texty z chystané hry Pokušení sv. Antonína, vyjde i knížka textů Trocha poezie nikoho nezabije
- premiéra filmu Jonáš II. aneb jak je důležité míti Melicharovou (opět v režii Vl. Síse)
- vycházejí desky Evergreeny ze Semaforu 2, Supraphon vydá starší rozhlasovou verzi hry Člověka z půdy a na dvou albech záznam představení Jonáš a ting tangl
- po sametové revoluci poprvé a naposledy spojí síly všechny skupiny Semaforu a vznikají tzv. Semafóra diskuzní pořady s hosty, kteří před revolucí nesměli být vidět (Marta Kubišová, Yvonne Přenosilová nebo Jaroslav Foglar, zvláštním hostem byla i Shirley Temple)

 filmový plakát Jonáš a Melicharová

1990

- aktuální politická revue Hej rup aneb Peklo nebude, ráj se vrací, Miroslav Horníček se opět vrátil do hlavní role obnovených Šesti žen (hrála zde i začínající Sabina Laurinová), Šimek s Krampolem reagují na politickou situaci vlastní revue Jedeme do Evropy, J. Dvořák oživuje Moliérova Lakomce
- Jiří Suchý se rozhodl vrátit Semaforu jeho původní poetiku a proto požádal, aby skupiny M. Šimka a J. Dvořáka divadlo opustily
- vydavatelství Primus vydá na dvojalbu záznam představení Jonáš a dr. Matrace, Supraphon pak Evergreeny ze Semaforu 3, vyjde také kniha Semafor ve stávce
- v TV měl premiéru film Jonáš, Melicharová a pavilon

 V. Kopta, V. Křesadlová, J. Molavcová, J. Suchý, foto: Dušan Dostál

1991

- premiéra semináře Ach, ta láska nehezká a první návrat slavné Kytice na semaforská prkna (zatím jen první poloviny a opět v režii Jiřího Císlera)
- členkou divadla se stala čtyřiadvacetiletá Leona Machálková
- knižně vyjdou texty semaforských písniček pro děti Dítě školou povinné, dlouhý knižní rozhovor J. Suchého s Karlem Hvížďalou nazvaný Povídání, také Další knížka a první díl vzpomínkové trilogie J. Suchého nazvaný Vzpomínání (od Reduty k Semaforu)

- v TV má premiéru Planeta s tiše fialovou září

 Nižní Novgorod

1992

- premiéra netradiční hry Nižní Novgorod, kde hrál i Ota Jirák nebo M. Menšíková, dále text-appealu Vynálezce korzetu, koncertu Pět strun a zkrácené verze Poslední štace
- koncem roku bohužel nečekaně zemře dlouholetý člen divadla, herec a hudebník Evžen Jegorov

Ferdinand Havlík

1993

- premiéra druhé části obnovené Kytice
- vynucené rozloučení s prostory divadla ve Stýblově pasáži (pasáž Alfa), Semafor na čas získává prostory v Divadle Komedie (rozlučkový koncert vyjde i na audio kazetě a je pořízený TV záznam v režii F. Poláka)

 Ladislav Smoljak a Jiří Suchý připravují Víkend s Krausovou

 1994

- v klubu Lávka premiéra text-appealu Koupil jsem si knot, Ferdinand Havlík hudbou opatří další koncertní představení Kapitáne, kam s tou revue, Ladislav Smoljak režíruje vánoční Purpuru na plotně
- knižně vycházejí libreta starších her pod názvem Jonáš a dr. Matrace a jiné hry ze Semaforu

 Leona Máchálková a Luboš Holzer ve hře Kapitáne, kam s tou revue

 1995

- premiéra hry Víkend s Krausovou, komornějšího představení pro Suchého a Molavcovou a zároveň posledního, které hudbou opatřil Ferdinand Havlík, a hudebního pořadu v režii Ladislava Smoljaka V hlavní roli písnička
- knižně vycházejí libreta starších her pod názvem Jonáš dejme tomu v úterý a jiné hry ze Semaforu
- Semafor opustil Divadlo Komedie a nové prostory získal v Hudebním divadle Karlín

 Víkend s Krausovou

1996

- premiéra diskuzního večeru s promítáním Je mi nějak Česko
- na CD vyjdou autorské písničky Jiřího Suchého ze semaforských her v netradiční produkci Ivana Krále Znám tolik písní, Ferdinand Havlík vydá CD Swingující Semafor, firma Bonton začíná vydávat skvělou řadu pod dohledem editora Karla Knechtla Písničky ze Semaforu, která se bohužel zastaví se smrtí K. Knechtla sedmým CD Šest žen), Český rozhlas pouze na kazetě vydá záznam setkání z Lucerny roku 1966, kdy na jednom pódiu na otázky odpovídali Jan Werich, Miroslav Horníček a Suchý se Šlitrem

 CD Znám tolik písní

 1997

- premiéru má Mé srdce je Zimmer frei, hra aktuálně mířící na tehdy propíranou sudetskou otázku (zazářil zde i Jiří Just, který na libretu výrazně spolupracoval), dále netradičního akčního recitalu Únos turecké houslistky
- u nakladatelství Primus vychází další kniha semaforských textů pod názvem Ty, co už neznáte
- vyjde CD Jiřího Suchého a Jitky Molavcové Jinde než v Semaforu a v produkci Ivana Krále také nové verze semaforských vánočních písniček nazvané Purpura a jiné vánoční písně

1998

- premiéru má koncertní pořad Galakoncert a jiné ptákoviny

 Únos turecké houslistky

 1999

- Semafor slaví koncertem s hosty 40 let, záznam koncertu natočí televize v režii Iva Paukerta, k výročí vyjdou i 3 CD firmy B&M Music: To byl Jiří Šlitr, Walda a ti druzí a Blázen a dítě
- Jiří Menzel se vrací do Semaforu jako režisér revue Pré
- nakladatelství Primus vydává Suchého 3. knížku
- členkou divadla se stala Jolana Smyčková

Pré